Diagnostika je víceoborovou a komplexní záležitostí zahrnující rodinnou, osobní a sociální anamnézu (vč. zjišťování případné bilingvní či multilingvální výchovy), pozorování, vyšetření jazykovými a neuropsychologickými testy a diferenciální diagnostiku. Diagnostika by měla probíhat ve spolupráci klinického logopeda, foniatra, dětského klinického psychologa a eventuálně dětského neurologa (a v případě přidružených komplikací i dětského psychiatra).
Jak určit abnormální vývoj řeči, jazyka a komunikace
Věk 12–24 měsíců
- nežvatlá
- nereaguje na řeč a/ nebo zvuky
- minimální nebo žádné pokusy o komunikaci (nerozumí gestům a/ nebo nepoužívají gesta
Opožděný vývoj řeči u dětí do 2 let je rizikový tehdy, pokud dítě hůře rozumí pokynům, gestům a samo gesta neužívá či málo a je přítomna pozitivní rodinná anamnéza (VD, porucha učení). Obtížné je rozlišit symptomatiku řečové, jazykové a komunikační poruchy (např. dítě nežvatlá z nedostatku komunikačního záměru nebo pro percepční problém či obtíže s produkcí).
Věk 24–36 měsíců
- minimální interakce
- bez záměru komunikovat
- bez slov
- minimální reakce na mluvený jazyk
- regrese nebo zastavení vývoje jazyka
Věk 36–48 měsíců
- tvoří věty o maximálním počtu dvou slov
- dítě nerozumí jednoduchým příkazům
- blízcí příbuzní nemohou pochopit většinu toho, co dítě říká
Kde začít hledat pomoc?
Pokud máte podezření, že s vaším dítětem není něco v pořádku, máte pocit, že potřebujete poradit od odborníka, pak v první řadě zajděte za dítě registrujícím praktickým lékařem pro děti a dorost (PLDD).
Ošetřující lékař by měl napsat doporučení k vyšetření u klinického logopeda. Pokud cítíte, že něco s řečí Vašeho dítěte není v pořádku, rozhodně se nenechte odbít! Velmi často se stává, že pediatr doporučení napsat odmítne a vy se k logopedovi s dítětem dostanete pozdě.
Jestliže vaše dítě nemluví ve třech letech tak, jak by mělo, nebo má některé z příznaků blíže rozebraných v tomto článku, neváhejte a logopeda navštivte. Ten vaše dítě vyšetří a doporučí vám další postup. Běžný další postup při určování diagnózy je vyšetření u klinického psychologa, foniatra a neurologa.
Kdo může diagnózu sdělit?
Diagnóza vývojové dysfázie by měla být sdělena až po celkovém vyšetření dítěte a formulují ji nejčastěji v úzké spolupráci dětský psycholog s klinickým logopedem.
Klinický logoped zhodnotí stav řeči a otestuje vývoj jednotlivých rovin řeči (např. foneticko-fonologickou rovinu, lexikálně-sémantickou jazykovou rovinu, morfologicko-syntaktickou jazykovou rovinu, pragmatickou jazykovou rovinu). Současně rovnou formuluje doporučení pro domácí práci a cílený rozvoj všech složek řeči.
Klinický psycholog vyšetří aktuální rozumovou úroveň dítěte. Zjišťuje, zda je intelekt rozložen rovnoměrně, nebo v neprospěch verbálních složek IQ. Verbální IQ se projevuje jazykovým citem, používáním vhodných slov, chápáním významu slov a uměním rozlišit rozdíly ve významech slov. Děti s vývojovou dysfázií většinou mají nerovnoměrné rozložení v neprospěch „verbálních složek“. Psycholog také pomáhá stanovit míru výkonové zátěže, která je u každého dítěte individuální.
Foniatr, specialista ORL, se zkušenostmi z oblasti dětských vývojových poruch, který objektivně vyloučí vadu sluchu a dalšími speciálními vyšetřeními přispívá k určení diagnózy vývojové dysfázie.
Dětský neurolog posoudí vývoj dítěte a případnou potřebu rehabilitace či dalšího vyšetření.
Zajímavé související odkazy:
- https://www.csnn.eu/casopisy/ceska-slovenska-neurologie/2021-3-10/vyvojova-dysfazie-funkcni-a-strukturalni-korelace-127774
- https://www.bararichtr.cz/l/diferencialni-diagnostika-vyvojovych-poruch-reci/
- https://www.prolekare.cz/casopisy/listy-klinicke-logopedie/2019-1-32/vyvojova-dysfazie-diagnosticka-vychodiska-z-praxe-klinickeho-logopeda-a-psychologa-125517